REJSTŘÍK PAMÁTKOVÉ PÉČE

Hambálkové krovy

Stručný popis prvku

Hambálek je vodorovný prvek krovu spojující dvě protilehlé vaznice. Tato vazba se používá již od středověku, tvar se blíží rovnostrannému trojúhelníku. Dnes se s hambálkovým krovem setkáváme při rekonstrukcích zvláště lidových staveb.

Parametry
Popis prvku a použití

Hambálkovou soustavu krovu poznáme podle dvou do sebe zakleslých vaznic, vzepřené na stropnici a navíc je spolu vodorovně spojuje dřevěný trámec – hambálek. Tato vazba se za sebou opakuje zhruba po jednom metru.
Hambálek se do konstrukce krovu přidává tehdy, když jsou krokve delší než 4,5 metrů, zajišťuje příčné ztužení a pokud je navíc hambálek podepřen, přenáší zatížení z krokví do vaznic. Osazuje se nejvýše 4,5 metru nad okap, pokud je střecha příliš vysoká, využívá se dvou i více hambálků nad sebou (vícepatrový krov). Výhodný sklon střechy pro hambálkový krov je minimálně 50°. Uplatňují se tady principy složení vazby převážně z trojúhelníků, což zajišťuje velkou tuhost, dále princip převažujícího namáhání tlakem a tahem, malé rozdíly v dimenzování jednotlivých prvků a uplatnění jednoduchých spojů.
Obyčejný hambálkový krov se může použít zhruba do rozpětí osmi metrů. Při větším rozpětí se hambálek musí podepřít vodorovnými trámci, které nese sloupek s páskem, navíc ale musí být vazní trám podepřen uprostřed své délky (např. nosnou zdí). Pokud tomu tak není, může se hambálek podepřít šikmými sloupky, které jsou rozepřeny pod hambálkem krátkou rozpěrou. V takovýchto případech můžeme použít krov do rozpětí až jedenácti metrů.


Obvyklé vady a jejich opravy:

Nadměrná deformace krovu i jednotlivých prvků způsobená nedostatečnou dimenzí nosných prvků, dále hniloba, napadení dřeva dřevokazným hmyzem nebo houbami, vysoká vlhkost dřeva od zatékání nebo uvolnění tesařských spojů.

Prvky krovu, které jsou narušené např. hnilobou, korozí nebo nejsou dostatečně nadimenzované, je možno zesílit. Zesílení lze dosáhnout několika způsoby:

  • zvětšením průžezu prvku jednostranou nebo oboustranou příložkou. Zajišťuje se svorníky, hřebíky nebo se lepí. Příložky se vyrábějí ze dřeva, ocelových plechů, z tvrdého PVC, lamel, z uhlíkových pásků či lamel apod.
  • doplněním poškozené části náhradou - protézou stejných rozměrů jako měla původní konstrukce. Spojení nových a starých prvků se provádí tesařskými spoji, nejčastěji plátováním a doplněním o klíny.  
  • doplněním - plombováním části narušeného prvku pomocí přesně upravené plomby, která se vloží do upraveného otvoru vzniklého po odstranění narušené části. Spoj se doplňuje lepením epoxidovou pryskyřicí.
  • pokud nechceme takto zasahovat do krovu, může se napadené místo krovu odlehčit, vyvěsit, podepřít či předepnout.

 

Zdroje informací:

  • VINAŘ, Jan a KUFNER, Václav, 2004. Historické krovy – konstrukce a statika. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 80-7169-575-0 
  • WITZANY, Jiří, 2010. PDR - poruchy, degradace a rekonstrukce. Praha: České vysoké učení technické v Praze. ISBN 978-80-01-04488-9
Příklady použití - foto